Fragmenty Velké Moravy

Kniha vycházející z dizertační práce autora využívá specifického archeologického pramene v podobě tzv. hrnčířských značek ve snaze o lepší pochopení úrovně společenské a politické organizace raně středověké, zejména velkomoravské, společnosti. Pro plné využití potenciálu tohoto archeologického pramene autor v úvodních kapitolách buduje model ekonomické a společenské komplexity Moravy 9. století. V něm propracovává vzájemný vztah mezi charakterem mocenských institucí a charakterem dobové ekonomiky, v jejímž kontextu byly nádoby se značkami na dnech produkovány a distribuovány. Tento model, který se soustředí na předpokládané jádro Velké Moravy a uvažuje o něm jako o mocensky decentralizovaném prostoru, je v textu následně prověřen dosud největším zpracovaným souborem keramických fragmentů s hrnčířskými značkami pocházejícími z dobových mocenských a ekonomických center v Mikulčicích, na Pohansku u Břeclavi, ze Starých zámků v Brně-Líšni, Starého Města u Uherského Hradiště a z pohřebišť v Prušánkách a Nechvalíně. Výsledky vzájemného porovnání jednotlivých otisků značek a analýzy jejich prostorové distribuce odpovídají předpokladům odvozeným z teoretického modelu. Tím jednak prezentují potenciál dalšího zevrubného studia tohoto archeologického pramene a zároveň dávají neortodoxními modelu Velké Moravy základní kredibilitu.