Elena to ví

Rita byla nalezena oběšená ve zvonici kostela. Toho dne pršelo. Případ byl uzavřen jako sebevražda, ale její matka ví, že se dcera nezabila. Ví, že by Rita nikdy za bouřky nešla ke kostelu. Ví, že Ritě kdysi táta řekl, že kostel je jako místní hromosvod. A ona se od té doby za deště ke kostelu nikdy nepřiblížila. Začala se dokonce tak bát, že už za bouřky vůbec nevycházela ven. Jenže její matka Elena má Parkinsona a nikdo jí nechce naslouchat. Do kostela by Rita šla jen v případě, že by se něčeho bála víc než blesků, opakuje na policii. U policie a justice se ale setkává se jen s alibismem. Případ byl přece uzavřen, byla to sebevražda. Její stav se zhoršuje, plete si slova, zapomíná. Ale tu a tam se zničehonic rozpomene na věci, které by mohly pomoct vyšetřování.