Dvousvazková publikace navazuje na sedmidílné Umělecké památky Prahy, které vycházely v Nakladatelství Academia v letech 1996–2017. Jde především o obrazovou publikaci, která se opírá pouze o rozsáhlou sbírku fotografií ve vlastnictví Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky. Krátký text k jednotlivým fotografiím (včetně fotografií kreseb či grafiky) odkazuje na stránky v jednotlivých dílech Uměleckých památek Prahy a hlavně upozorňuje na rozdíly proti dnešnímu stavu. Ne vždy lze...

Kniha rozhovorů zprostředkovává barvitý příběh pražské rodačky Eugenie Trützschler von Falkenstein (1950), která se svou matkou emigrovala do SRN. Ve vzpomínkách popisuje snahy o udržení kontaktů se svými blízkými, s rodným městem a také potýkání se s orgány StB. Nastiňuje proměnu postavení Češky-emigrantky v západní společnosti, nevšední cestu za vzděláním, hledání partnerského a rodinného štěstí, nelehké budování pracovní kariéry, peripetie veřejného angažmá a překračování hranic i...

Kniha z roku 1925 se stala předlohou ke scénáři slavného eponymního filmu Fritze Langa. Jde o futuristickou vizi megapole, v níž je společnost striktně rozdělená – na povrchu žijí v okázalém přepychu v prosluněných apartmánech a mrakodrapech lidé z vládnoucí a privilegované třídy, zatímco dělníci se svými rodinami živoří ve tmě v podzemí a slouží pouze jako pracovní síla a potrava pro věčně hladové stroje. Vládcem města je průmyslový magnát Joh Fredersen. Jeho syn Freder však pronikne do...

Miltonův Ztracený ráj byl až dosud velkým dluhem českého překladatelství. Česká čtenářská obec neměla k dispozici srozumitelný a čtivý překlad této velké básně. Kdysi průkopnický překlad Jungmannův i pozdější překlad Josefa Julia Davida jsou pro současného čtenáře těžko čitelné. Hlavním smyslem této knihy je tuto překážku odstranit a nabídnout čtenářům Miltonovu báseň v současné češtině jako velký, napínavý a dramatický příběh, který se týká kořenů naší civilizace. Z angličtiny přeložil a...

Další ze série autorových kronik začíná komunistickým převratem v únoru 1948 a končí v létě 1953 událostmi spojenými s takzvanou měnovou reformou, kdy komunisté okradli prakticky všechny obyvatele Československa. Kniha přináší informace o protikomunistickém odboji, agentech chodcích, přípravě protikomunistických povstání, metodách Státní bezpečnosti a její vojenské obdoby, 5. oddělení Hlavního štábu, o činnosti Státního soudu či perzekuci selského stavu, věřících a církví. Jde o kroniku doby,...

Román Nadtelevox – člověk největšího ševce světa Fráni Richtera, poprvé vydaný roku 1930, patří k nejostřejším českým literárním obrazům technického věku. V nadsázce, fantastičnu a snově znepokojivé deformaci skutečnosti zachycuje svět velkovýroby, racionalizace, disciplíny a korporátní moci, v němž se hodnota člověka měří výkonem, užitečností a schopností zapadnout do industriálního mechanismu. Richterův román míří za sebevědomou fasádu meziválečného Československa jako moderního a...

Válka v patnáctém vyšla knižně až roku 1931, ale vznikla jako autentický válečný deník, který jeho autor po patnácti letech připravil k vydání pro časopis Nuova antologia, kde vycházel pod názvem Zápisky dobrovolníka. Giani Stuparich zachytil události prvních dvou měsíců své účasti v první světové válce, počínaje odjezdem na frontu přes zákopové boje v krasové oblasti kolem města Monfalcone až po povýšení a převelení do nové destinace. Jeho záznamy mají značnou dokumentární hodnotu, ale...

„Zápas mezi dobrem a zlem, který tak oduševněle a odhodlaně vykreslovala ruská literatura (včetně sovětské) posledních dvou staletí, v Rusku skončil … vítězstvím zla,“ napsal Viktor Jerofejev ve své přednášce Ruské květy zla. Zatím posledním literárním dílem, v němž autor vyjádřil svůj ostře kritický postoj k režimu Vladimira Putina, je román Gopnik Veliký (2023). Autobiograficky laděná kniha, která je podle autorova vyjádření v dopisu českému překladateli „o Putinovi a tak trochu o mně“ a v...

Dvousvazková publikace navazuje na sedmidílné Umělecké památky Prahy, které vycházely v Nakladatelství Academia v letech 1996–2017. Jde především o obrazovou publikaci, která se opírá pouze o rozsáhlou sbírku fotografií ve vlastnictví Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky. Krátký text k jednotlivým fotografiím (včetně fotografií kreseb či grafiky) odkazuje na stránky v jednotlivých dílech Uměleckých památek Prahy a hlavně upozorňuje na rozdíly proti dnešnímu stavu. Ne vždy lze...

Kniha rozhovorů zprostředkovává barvitý příběh pražské rodačky Eugenie Trützschler von Falkenstein (1950), která se svou matkou emigrovala do SRN. Ve vzpomínkách popisuje snahy o udržení kontaktů se svými blízkými, s rodným městem a také potýkání se s orgány StB. Nastiňuje proměnu postavení Češky-emigrantky v západní společnosti, nevšední cestu za vzděláním, hledání partnerského a rodinného štěstí, nelehké budování pracovní kariéry, peripetie veřejného angažmá a překračování hranic i...

Kniha z roku 1925 se stala předlohou ke scénáři slavného eponymního filmu Fritze Langa. Jde o futuristickou vizi megapole, v níž je společnost striktně rozdělená – na povrchu žijí v okázalém přepychu v prosluněných apartmánech a mrakodrapech lidé z vládnoucí a privilegované třídy, zatímco dělníci se svými rodinami živoří ve tmě v podzemí a slouží pouze jako pracovní síla a potrava pro věčně hladové stroje. Vládcem města je průmyslový magnát Joh Fredersen. Jeho syn Freder však pronikne do...

Miltonův Ztracený ráj byl až dosud velkým dluhem českého překladatelství. Česká čtenářská obec neměla k dispozici srozumitelný a čtivý překlad této velké básně. Kdysi průkopnický překlad Jungmannův i pozdější překlad Josefa Julia Davida jsou pro současného čtenáře těžko čitelné. Hlavním smyslem této knihy je tuto překážku odstranit a nabídnout čtenářům Miltonovu báseň v současné češtině jako velký, napínavý a dramatický příběh, který se týká kořenů naší civilizace. Z angličtiny přeložil a...

Další ze série autorových kronik začíná komunistickým převratem v únoru 1948 a končí v létě 1953 událostmi spojenými s takzvanou měnovou reformou, kdy komunisté okradli prakticky všechny obyvatele Československa. Kniha přináší informace o protikomunistickém odboji, agentech chodcích, přípravě protikomunistických povstání, metodách Státní bezpečnosti a její vojenské obdoby, 5. oddělení Hlavního štábu, o činnosti Státního soudu či perzekuci selského stavu, věřících a církví. Jde o kroniku doby,...

Román Nadtelevox – člověk největšího ševce světa Fráni Richtera, poprvé vydaný roku 1930, patří k nejostřejším českým literárním obrazům technického věku. V nadsázce, fantastičnu a snově znepokojivé deformaci skutečnosti zachycuje svět velkovýroby, racionalizace, disciplíny a korporátní moci, v němž se hodnota člověka měří výkonem, užitečností a schopností zapadnout do industriálního mechanismu. Richterův román míří za sebevědomou fasádu meziválečného Československa jako moderního a...

Válka v patnáctém vyšla knižně až roku 1931, ale vznikla jako autentický válečný deník, který jeho autor po patnácti letech připravil k vydání pro časopis Nuova antologia, kde vycházel pod názvem Zápisky dobrovolníka. Giani Stuparich zachytil události prvních dvou měsíců své účasti v první světové válce, počínaje odjezdem na frontu přes zákopové boje v krasové oblasti kolem města Monfalcone až po povýšení a převelení do nové destinace. Jeho záznamy mají značnou dokumentární hodnotu, ale...

„Zápas mezi dobrem a zlem, který tak oduševněle a odhodlaně vykreslovala ruská literatura (včetně sovětské) posledních dvou staletí, v Rusku skončil … vítězstvím zla,“ napsal Viktor Jerofejev ve své přednášce Ruské květy zla. Zatím posledním literárním dílem, v němž autor vyjádřil svůj ostře kritický postoj k režimu Vladimira Putina, je román Gopnik Veliký (2023). Autobiograficky laděná kniha, která je podle autorova vyjádření v dopisu českému překladateli „o Putinovi a tak trochu o mně“ a v...