Traktát o kritickém rozumu

Hans Albert (* 1921) navazuje na kritický racionalismus Karla Poppera, jehož předpoklady (kriticismus, falibilismus, realismus, pluralismus ad.) systematicky rozvíjí v kontextu teorie poznání a teorie vědy, sociální a politické teorie. V diskusi s celou škálou „tradičních“ filosofických směrů se pokouší navrhnout takovou metodologii řešení problémů, jež bude odpovídat reálné poznávací praxi. Traktát o kritickém rozumu (1968), který vychází česky vůbec poprvé, v překladu a s komentáři Jitky Paitlové, představuje originální filosofický text, jenž nás pečlivými argumenty provádí mezi Skyllou bezbřehého relativismu hermeneutických, existencialistických a náboženských vějiček a Charybdou logického determinismu pozitivistických a analytických garancí. Vše nakonec záleží ve svobodném rozhodnutí, zda se vzdáme dogmatické víry v jistotu a přiblížíme se k pravdě.