Sebevražda v nacistickém Německu

Konec třetí říše na jaře 1945 se vyznačoval nebývalým množstvím sebevražd. Hitler, Goebbels, Bormann, Himmler a později Göring - ti všichni spáchali sebevraždu. Jejich smrt představuje jen vrchol epidemie dobrovolných smrtí a je rovněž dokladem zvláštní sebedestruktivnosti Třetí říše a hloubky nacistického fanatismu. Na základě studia dříve nevyužitých archivních pramenů kniha zkoumá sebevraždy nacistů i obyčejných lidí v letech 1918-1945 včetně hromadných sebevražd německých Židů v době holokaustu. Ukazuje, jak počty sebevražd v různých skupinách obyvatel - ať stoupenců, odpůrců, nebo obětí režimu - reagovaly na kontext doby. Kniha rovněž rozebírá proměny individuálních a společenských reakcí na sebevraždu od Výmarské republiky až do období po 2. světové válce.