Rudý katecheta

Revoluce 1848 přinesla svobodu a možnosti, o kterých se současníkům nesnilo. Debaty o právní, politické a sociální rovnosti otevřely cestu ke vzniku občanské společnosti. Diskuse o dalším soužití malých středoevropských národů a jejich vztahu ke sjednocenému Německu nastolily bolestivá dilemata této části Evropy. Hrdiny dne se stali nově zvolení poslanci, kteří měli změny prosadit. Jičínský poslanec říšského sněmu Jan M. Sidon v celé šíři těchto otázek představuje ideálního zástupce lidu. Svými radikálně demokratickými, a přitom centralisticky laděnými názory byl v táboře českých poslanců unikátem a jeho působení vzbuzovalo většinou negativní reakce. Jičínské měšťany popuzoval bezskrupulózními praktikami politického boje, jeho charakterové vlastnosti zase dráždily kněžské souputníky a církevní nadřízené. Jako přední demokrat se stal jednou z prvních obětí tzv. Bachova absolutismu. Všeobecně nepřátelský postoj vůči jeho osobě jej nakonec odsoudil k zapomenutí. Na základě dosud nevyužitých pramenů se však podařilo zrekonstruovat nejen životní osudy této opomíjené osobnosti, ale i ducha pozoruhodné dějinné epochy.