Moje hovory s Konfuciem

O našich životech někdy rozhodují detaily a nečekané momenty. Vysušená rostlina zeleného čaje ze sebe pustí to nejlepší, jen když ji zalijete přiměřeně horkou vodou. Aby z něj dostala to nejlepší, nesmí být úplně vařící. V životě jsem zažil už dost, abych pochopil, že některé události spočívají na špendlíkové hlavičce. Pro mě jím bylo setkání s mužem, při kterém jsem zažil déja vu. Začal jsem mu říkat Konfucius. Úplně změnil můj život a naučil mě hodně, třeba, že i když minulost byla nepříznivá, nesmí otrávit přítomnost. A že kdo se s minulostí nevyrovnal, nemá ani budoucnost. Teprve po čase mi došlo, že mě celou dobu učil, jak používat svoji mysl. Do té doby jsem nevěděl, jak se to dělá, a že je možné považovat svoje myšlenky za pevný most, a ne za jeho zrcadlový obraz. Naučil mě, jak nebýt kořistí ani lovcem, ale vědomým člověkem žijícím šťastně v magické realitě proměnlivého života.