Novodobý „český svět“ (řečeno slovy Vladimíra Macury) vznikl a zvolna se konsolidoval během první poloviny 19. století. Od té doby prošel řadou proměn, často i radikálních, v důsledku domácích sporů o jeho základní politické, společenské a kulturní hodnoty, ale také vlivem světů okolních. Výbor studií dánského historika a bohemisty Petera Buggeho České světy sleduje jeho podoby za vlády habsburské dynastie, za první republiky i za socialismu. V netradičních průhledech autor ukazuje, jak se...
Pomníky a památníky holokaustu ve střední Evropě, zejména na území dnešní České republiky, Polska, Maďarska a Německa, zůstávají v odborné literatuře doposud překvapivě málo reflektovány. Tato místa paměti přitom poskytují hluboký vhled do individuální, kolektivní i kulturní paměti spojené s tragédií holokaustu.
Bichetta si vysloužila přezdívku Tygřice pro svou dravou ženskost a notnou dávku cynismu. V Paříži ji zná každý, zejména muži, ale nikomu se ji zatím nepodařilo „chytit“ a spoutat. Dokud se na scéně neobjeví záhadný Fec, pobuda, který jako by se na Tygřici díval znuděnýma očima. Z tohoto setkání vyplyne zběsilé a surrealistické dobrodružství, které odkrývá „fetiš“ lásky. Dandy a alternativní intelektuál Walter Serner vypráví o Paříži dvacátých let a „fotografuje“ její špinavé i podivuhodné...
Italský teoretik a kritik umění Renato Barilli se ve své nejznámější knize zabývá problematikou technologického pokroku jako předpokladu definice významu výtvarného umění v rámcích uměleckých stylů. Barilli tak narušuje koncepty modernity, postmodernity a současnosti jakožto důsledky politických či kulturních proměn a sleduje jejich umělecké projevy jako problematiku médií, kterou považuje za nositele podstaty umělecké reprezentace.
K provozování našeho webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a k zajištění vaší maximální spokojenosti.
Souhlas s používáním cookies udělíte kliknutím na tlačítko „OK“.