COUBIC (Ak.mal. Ivana Kubíková)
Narodila se v Děčíně v roce 1963. Svá studijní léta prožila v Praze, Paříži a v Roquefort des Corbiéres. Je známá především ve Francii, kde studovala a později učila na Vysoké škole krásných umění (Ecole nationale supérieure des Beaux-Arts – ENSBA v Paříži). Vystudovala pražskou „Hollarku“, Vysokou školu umělecko-průmyslovou v atelieru ilustrace a užité grafiky u Jiřího Mikuly a Jiřího Šalamouna v Praze.
Získala prestižní ceny:
Atelierovou za ilustrace na VŠUP, Arne Sáňky „O nejkrásnější českou a slovenskou knihu“ v Památníku národního písemnictví v Praze a Cenu Aloise Senefeldera v mezinárodní soutěži v originální litografii v Offenbachu nad Mohanem (Německo).
V roce 2017 získala ocenění městem Roudnice n.L za reprezentaci v zahraničí.
Má zastoupení ve sbírkách v National Librairy v Paříži, v Librairie Lefebvre v Orleans (Francie), v Muzeu A. Senefeldera v Offenbachu nad Mohanem (Německo), v Památníku národního písemnictví v Praze (Česká rep.), v Litografickém uměleckém centru v Sighartingu (Rakousko).
V současné době žije a pracuje v Roudnici nad Labem, kde v letech 2000 - 2013 založila litografické centrum s galerií, podporující originální litografii a mladé výtvarníky.
Věnuje se volné a užité tvorbě.
KONTAKT: e-mail coubic@seznam.cz
MODRÝ/ČERVENÝ MAURITIUS
Modrý Mauritius není jen známka, ale legenda, která vtiskla filatelii kouzlo pokladu.
Vznik / Rok vydání: 1847 Místo: Ostrov Mauritius v Indickém oceánu (tehdy britská kolonie).
Byly vydány první dvě známky kolonie – oranžovočervená (1 penny) a modrá (2 pence). Vyryté byly Josephem Osmondem Barnardem, místním rytcem.
Proč je zvláštní: Na známkách se objevila netypická nápisová zkratka „Post Office“ (poštovní úřad). U pozdějších vydání se už používalo „Post Paid“ (zaplaceno). Těchto prvních známek bylo vytištěno jen kolem 500 kusů od každé barvy.
Použití: Známky byly vydány pro potřeby guvernérovy manželky Lady Gomm, která je přilepila na obálky jako poštovní známky na pozvánky. Díky tomu se několik kusů dostalo mezi sběratele i mimo oficiální poštovní oběh.
Počet exemplářů: Dochovalo se asi 26 exemplářů (některé nekompletní). Patří mezi nejznámější a nejvzácnější poštovní známky světa – každý kus má cenu v řádu milionů eur či dolarů.
Znalci rozlišují „Bordeaux Cover“ (obálku s párem červené a modré známky) – to je úplný klenot filatelie.
Časová osa příběhu Modrého Mauritia
- 1810 – Britové získávají Mauritius (předtím francouzská kolonie).
- 1846 – Guvernér ostrova jmenuje Josepha Osmonda Barnarda (rytce a miniaturistu) k přípravě poštovních známek.
1847 – Na ostrově je založena poštovní správa a současně jsou tištěny první koloniální známky: červeno-oranžová 1 penny (pro místní poštu), modrá 2 pence (pro zahraniční dopisy). Na obou je profil královny Viktorie.
září 1847 – Guvernérova manželka Lady Gomm používá známky na pozvánky na slavnostní ples. Několik jich přežije dodnes.
- 1848 – Nápis „Post Office“ (poštovní úřad) je změněn na „Post Paid“ (zaplaceno) – původní vydání se tak stává unikátní.
- 1864 – Francouzský sběratel Marie Joseph Farquhar objeví první kusy mezi starou korespondencí.
- 1902 – Na aukci se poprvé veřejně draží a cena letí vzhůru – začíná legenda.
- 1922 – Proslulý exemplář „Bordeaux Cover“ (obálka s oběma hodnotami) je prodán za tehdy rekordní sumu.
- 20. století – Modrý i Červený Mauritius se stávají středobodem sběratelského světa, vlastněnými i královskými rodinami
- 21. století – Dochovaných kusů je jen asi 26, každý v hodnotě milionů eur.
Proč je Modrý Mauritius symbolem rarity:
- Extrémně omezený náklad – jen několik stovek vytištěných kusů, dnes známo kolem 26.
- Historické prvenství – první známky britské kolonie mimo Británii.
- Kuriózní nápis „Post Office“ – změna na „Post Paid“ udělala z prvního vydání unikát.
- Náhoda přežití – část se zachovala jen díky guvernérovým pozvánkám na ples.
- Silný příběh – spojení exotického ostrova, omylu, společenské události a náhody.
- Mýtus mezi sběrateli – už víc než století je to synonymum pro vzácnost a prestiž ve filatelii.
Proto se říká, že Modrý Mauritius není jen známka, ale legenda, která vtiskla filatelii kouzlo pokladu.
Muzea / veřejné expozice:
- Blue Penny Museum, Port Louis (Mauricius) – originály (po návratu na Mauricius koupené konsorciem v roce 1993) jsou v péči tohoto muzejního komplexu; kvůli ochraně jsou často vystaveny jen krátce a za kontrolovaných podmínek.
- Mauritius Postal Museum (Port Louis) – expozice věnovaná poštovní historii ostrova obsahuje informace a někdy vystavuje autentické kusy nebo jejich reprodukce.
- British Library (London) – v rámci Taplingovy sbírky / filatelistických sbírek jsou k vidění provenience a některé „Post Office“ exempláře včetně pozvánky/obálky s nálepkou.
- Museum für Kommunikation / Museum for Post and Communication (Berlín) – vlastní nebo vystavuje exempláře Modrého Mauritia.
- Postmuseum / Postal Museum (Stockholm) – ve sbírkách švédského poštovního muzea jsou rovněž exempláře nebo fragmenty.
- Museum voor Communicatie (Den Haag / The Hague) – v expozici najdeš alespoň jednu 2-pence ukázku.
- Smithsonian National Postal Museum (Washington, D.C.) – v rámci výstav „rarities“ muzea byly vystaveny (uváděno v katalogu / expozicích).
Významné soukromé sbírky a aukční dění:
- Hiroyuki Kanai (sbírka) – jedna z nejslavnějších soukromých sbírek (Kanai) držela několik „Post Office“ kousků včetně Bordeaux Cover; jeho sbírka byla prodána aukčně (David Feldman) v 90. letech.
- Bordeaux Cover (unikátní obálka s 1d + 2d) – historicky nejznámější kus („la pièce de résistance“) – byla dražena a vystavována (David Feldman, aukční rekordy). Někdy cestuje na výstavy; aktuální držitel se mění podle aukcí/půjčování.
- Další soukromí sběratelé – většina dochovaných 2-pence je v soukromých sbírkách; občas se objevují u velkých domů/aukcí (David Feldman, Spink, Christie's atd.).
Mnohé originály nejsou trvale vystaveny z konzervačních důvodů (světlo, vlhkost) – proto muzea často vystavují jen krátké intervaly nebo reprodukce.
