Skip to main content
Filip Vojtášek: Věděl jsem, že téma hloubkařů pro mě zůstává otevřené

Filip Vojtášek: Věděl jsem, že téma hloubkařů pro mě zůstává otevřené

V roce 2019 vyšla u Nakladatelství Academia kniha Filipa Vojtáška Pod palbou hloubkařů, která pojednává o útocích amerických a britských stíhacích letounů na pozemní cíle v českých zemích v letech 1944 a 1945. Letos k této knize vyšly Dodatky, které přinášejí další zajímavé informace. Přečtěte si rozhovor s autorem.

Posted by Šárka Hakenová on

5 otázek pro Filipa Vojtáška o knize Pod palbou hloubkařů - dodatky

Čím se Dodatky liší od původní knihy a co nového přinášejí?

Především je třeba říct, že jde skutečně o Dodatky ke knize Pod palbou hloubkařů, nikoli o její druhé vydání. Obsahují sedmdesát pět nových hesel a více než dvě stě hesel z původní knihy, která byla v různé míře doplněna nebo opravena. K tomu je potřeba připočítat ještě asi čtyři sta fotografií a reprodukcí souvisejících dokumentů.

Co vás při práci nejvíce překvapilo?

Obecně řečeno nešlo ani tak o překvapení, spíše o potvrzení zkušenosti, se kterou se setká asi každý autor podobných publikací. Jakmile totiž rukopis odevzdá do tisku, začnou se objevovat dosud neznámé informace, ať už dílčí, nebo zásadní. Když v roce 2019 vyšla kniha Pod palbou hloubkařů, opatrně jsem říkal, že toto téma pro mě zůstává otevřené. A výsledkem jsou právě tyto Dodatky.

Který konkrétní příběh považujete za nejzajímavější?

Řekl bych to trochu jinak. Za nejvýznamnější považuji rozšíření hesla věnovaného útoku na vlak u Hazlova na Chebsku, při němž zahynulo třicet šest studentů a učitelů techniky z Budapešti. Nově se jej podařilo doplnit o očité svědectví i několik dosud nepublikovaných fotografií.

Jaký význam mají získané záběry z palubních kamer letadel?

Jejich význam je značný. Dodávají totiž textu na autentičnosti. Je třeba si uvědomit, že jde vždy o unikátní záběry, které jsou však zpravidla velmi nekvalitní. Kamery byly instalovány na letadlech pohybujících se rychlostí kolem 600 km/h a při střelbě se navíc silně otřásaly. O to větší radost mám z toho, že se s přispěním Martina Kučery podařilo jednoznačně identifikovat dvacet zachycených míst.

Na čem pracujete nyní? Chystáte další publikaci k tématu?

Pokud by o to mělo nakladatelství zájem, rád bych připravil Dodatky č. 2. Už nyní, zhruba dva měsíce po vydání prvního dílu, mám k dispozici dvacet nových hesel a přibližně sedmdesát hesel doplněných nebo opravených.