Kromě oficiální literatury, kterou znáte z čítanek a učebnic, existuje nekonečné množství ponorných řek literárních děl, jež byla v minulosti označována jako závadná a psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení. Edice Obluda je chce vracet do kulturního povědomí.
První svazek z této edice právě vyšel - jedná se o Tegtmaierovy železárny Karla Schulze. Prvotina autora, který v obecném povědomí dodnes žije jako autor slavného románu Kámen a bolest. Dvacet let před ním (1922) ovšem vydal „komunistický román“ Tegtmaierovy železárny. Příběh o muži, který se z nuzných poměrů vypracoval na majitele velké železářské firmy a v zápase o zisk, vedeném ve jménu ideje budoucího lepšího, technicky i společensky lépe uspořádaného „železného“ světa, se tvrdě střetne se zájmy svých dělníků, kteří hájí svou mzdu, umožňující jim jen přežívání „od výplaty k výplatě“. Autor byl tehdy členem levicové umělecké skupiny Devětsil, svou prvotinu navíc psal v sociálně rozjitřené době let 1920–1921 (generální stávka v prosinci 1920, demonstrace, při jejichž potlačování bylo zastřeleno čtrnáct dělníků, následné odtržení levicové části sociálnědemokratické strany a vznik strany komunistické).
Druhým svazkem této edice bude román Trotl Ladislava Mayera. Dobová reklama charakterizovala Trotla tak, že je to „po Švejkovi jediná česká kniha, která se důsledně vypořádává s válkou“. Hlavní hrdina, který sám sebe láskyplně nazývá „trotlem“, popisuje poddůstojnickou školu, vojenské prostředí i válečný stav po roce 1914. Román se nebojí naturalismu ani cynismu a vypořádává se s nimi originální surovostí jazyka. Popisuje boje v Haliči i na italské frontě, stejně jako umí skvěle vykreslit postavičky i ubíjející každodennost válečných let. Skepse z celkového stavu světa před první světovou válkou i po ní ukazuje na celou generaci ztracenců, „tragických Robinsonů“, které podle dobové kritiky „vyhodila zloba doby jako ztroskotance na nikoliv opuštěný, nýbrž proklatý ostrov“.
