Životní příběh plný kontrastů
Ota Pavel, vlastním jménem Otto Popper, se narodil 2. července 1930 v Praze do židovsko-křesťanské rodiny. Jeho otec Leo byl obchodník s elektrospotřebiči a velký rybář, který sehrál klíčovou roli v Pavlově tvorbě. Mladý Ota prožil dětství v Buštěhradu a během druhé světové války čelila rodina pronásledování – jeho otec a dva starší bratři byli deportováni do koncentračních táborů, ze kterých se naštěstí všichni vrátili.
Po válce se Pavel věnoval sportovní žurnalistice a působil jako sportovní redaktor Československého rozhlasu. Jeho novinářská kariéra byla úspěšná – doprovázel československé sportovce na olympiády i mezinárodní soutěže. V roce 1964 však během zimních olympijských her v Innsbrucku prodělal těžkou psychickou epizodu (maniodepresivní psychózu, dnes bipolární poruchu), která zásadně ovlivnila jeho další život i tvorbu.
Po onemocnění se Ota Pavel uchýlil k beletrii – a právě tehdy vznikla jeho nejzásadnější díla. Zatímco dříve psal sportovní reportáže, nyní se ponořil do vzpomínek na dětství, přírodu, rybaření, otce a hluboké lidské příběhy.
Smrt krásných srnců (1971)
Nejznámější Pavlova kniha je soubor autobiografických povídek, které líčí dětství autora, jeho vztah s otcem a život židovské rodiny během nacistické okupace. Příběhy jako Kapři pro Wehrmacht, Jak jsme chytali štiky s tatínkem nebo titulní Smrt krásných srnců jsou plné jemného humoru, melancholie a silného humanismu.
Jak jsem potkal ryby (1974)
Další sbírka lyrických vzpomínek, ve které Pavel spojuje svou vášeň pro rybaření s obrazy rodiny, krajiny a dětství. Rybářství se stává metaforou života – klidné vody i bouře v duši.
Dukla mezi mrakodrapy (1964)
Kniha sportovních reportáží, která přibližuje život československých hokejistů během turné v USA. Je plná lidských momentů, vtipu i pozoruhodného nadhledu, který je Pavlovi vlastní.
Pohádka o Raškovi (1966)
Pohádkové vyprávění o slavném českém skokanovi na lyžích Jiřím Raškovi. Tato dětská knížka kombinuje skutečný sportovní příběh s fantazií a něhou.
Ota Pavel ve filmu
Pavlova díla se stala předlohou pro několik nezapomenutelných filmů:
Smrt krásných srnců (1986, režie Karel Kachyňa
Filmová adaptace s Karlem Heřmánkem v roli tatínka Leo Poppera patří ke klenotům české kinematografie. Silný příběh je umocněn poetickým obrazem a hereckými výkony.
Zlatí úhoři (1979, režie Karel Kachyňa)
Televizní film natočený podle stejnojmenné povídky, která se dotýká citlivého vztahu mezi lidmi a přírodou během válečných let.
Jak jsme hráli čáru (1976, režie Juraj Nvota)
Sportovně laděný film, který čerpá z Pavlových zážitků z hokejového prostředí a odhaluje autorův smysl pro humor a nadsázku.
Dědictví, které nezestárlo
Ota Pavel zemřel předčasně 31. března 1973 ve věku pouhých 42 let. Přesto po sobě zanechal dílo, které dodnes oslovuje čtenáře všech generací. V jeho textech je něco, co nepodléhá času – lidskost, laskavost, vzpomínky na dětství, touha po klidu a naděje uprostřed bolesti.
V dnešním světě, který často postrádá empatii, zůstává Ota Pavel aktuální jako nikdy předtím. Jeho slova hladí, uklidňují i připomínají, že i v temných dobách lze nalézt krásu – třeba ve srnkách běžících lesem, v rybách pod hladinou nebo v příběhu obyčejného kluka, který jednou potkal ryby.
„Když to dobře dopadne, bude to krásné. A když ne, aspoň jsme to zkusili.“
— Ota Pavel