Tomáš Radil (1930 - 2021) absolvoval Lékařskou fakultu UK v Prazev roce 1955. JIž v průběhu studia, od r. 1950, pracoval v laboratořích zabývajících se neurofyziologií, z nichž byl později vytvořen Fyziologický ústav Akademie věd. Po kratší dobu působil jako klinický neurolog v Komárně a jako letecký fyziolog. Po absolvování působil jako vědecký pracovník Fyziologického ústavu Akademie věd v Praze.
Působil jako pozvaný profesor a vědecký pracovník na univerzitách a v laboratořích v řadě zemí, zejména v USA, Itálii, Finsku, Německu, Polsku, Maďarsku, Černé Hoře a Rusku.
zabýval se experimentálním výzkumem mozku u zvířat i lidí a zejména elektrofyziologickým sledováním vzájemných vztahů různých mozkových oblastí, neurokybernetikou a činnostíneuronových sítí, fyziologií spánku a bdění, zrakovým a sluchovým vnímáním a poznáváním, časováním hybných mozkových funkcí.
Po dobu asi 20 let se paralelně zabývá mechanismy šoa. Spolupracoval přitom s Pensylvánskou univerzitou, Muzeem holocaustu ve Washingtonu a muzeem Yad Vashem v Jeruzalémě. Rovněž o tomto tématu přednášel doma i v zahraničí.
Ve čtrnácti sám v Osvětimi
Jde o příběh chlapce, jeho příbuzných a lidí, s nimiž přicházel do styku, v průběhu stupňujících se protižidovských opatření z roku 1942, kdy docházelo k „urychlenému odbavení“ Židů spočívající: v jejich identifikaci a označení, ve vytržení ze všech sociálních vazeb, v omezení všech činností, ve zbavení všeho majetku, v internaci, a v deportaci (kdy chlapci bylo 13 a půl) do Birkenau. Je popsán půlroční pobyt chlapce, který po několika dnech zůstal sám, v Birkenau, jeho asi tříměsíční pobyt v Hlavním táboře Osvětim, kde se dožil osvobození, a rovněž jeho dvojměsíční cesta přes Polsko a Maďarsko na Jižní Slovensko a počátky jeho přizpůsobení „doma“.
Všechny díly dostupné k poslechu najdete ZDE.
Fotografie: Autor před branou tábora Osvětim 1, v pozadí Blok 24 (fotografie z roku 2006)
Zdroj:RADIL, Tomáš. Ve čtrnácti sám v Osvětimi. Paměť. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1555-6.